Od 12. st. se nejstarší ještě existující řád rytířů, řád johanitů věnuje ochraně poutníků. Podél poutních cest vznikly tzv. řádové domy (komendy), které byly spojeny s organizací přenesených církevních úřadů a výběrem desátků. Stopy takových bývalých johanitských komend jsou zpravidla dobrou indícií pro staré poutní cesty. Staré náčrty1 ukazují na dvě komendy v Horní Lužici.: v Žitavě od roku 1291 a v Hirschfelde od roku 1365. Protože Žitava patřila ve středověku k Čechám, byla pravděpodobně založena Českým velkopřevorstvím. O založení samotném se moc neví. První zmínka pochází z roku 1289 z odpustku biskupa Pavla z Krakova pro žitavský kostel sv Jana. V roce 1291 vystupuje jeden johanita jako místní farář. Žitavská komenda se nacházela v blízkosti dnešního Kostela naší paní/Frauenkirche a byla označována jako „Křížový dvůr/Kreuzhof“. Kromě správy zboží a výběru poplatků se měli johanité starat také o duchovní blaho celého města (kromě kostela františkánského). Také v Hirschfelde byl správce (Komtur), delegovaný z Žitavy, zároveň místním farářem. S příchodem reformace v roce 1521 byly dobyty také komendy. Další finanční problémy přinutily tento rytířský řád v roce 1570 k prodeji farních a komturních statků v Žitavě a Hirschfelde, ke kterým patřily i obrovské pozemky.